New York Rangers
New York Rangers
Vstup do NHL: 15. května 1926
První sezóna: 1926-27
Stadion: Madison Square Garden (18 200 diváků)
Stanley Cupy:1928, 1933, 1940, 1994
Farma: Hartford Wolf Pack; Charlotte Checkers
GM: Glen Sather
Trenér: Tom Renney
Kapitán: Jaromír Jágr
Asistenti: Martin Straka, Brendan Shanahan, Michael Nylander
New yorský klub Rangers se do NHL dostal v roce 1926. Před tím ale již působil v konkurenční lize PCHA a do NHL se dostal za 250 000dolarů. NHL takto uplatila další dva týmy, aby se k nim přidali. Hned od začátku svého působení v NHL si nevedli špatně. Kapitán Bill Cook se stal nejproduktivnějším mužem celé soutěže a o rok později se dokonce v New yorku těšili ze Stanley Cupu. Byly tak úplně prvními vítězi této trofeje. Ve finále zdolali Montreal Maroons, který později zanikl. V tomto finále ale byla ještě jedno zajímavá věc a to, že ve druhém zápase nastoupil do branky Rangers postavil jejich trenér a součastně generální manager Lester Patrick. Ještě zajímavější bylo, že pustil jen jeden gól a vyhrál (!)
Hvězdy nabitým Rangers se Stanley Cup podařilo vyhrát znovu o pět let později. Dalšího úspěchu se ale dočkali až v roce 1940, kdy je vedl Frank Boucher a sestava už byla úplně jiná. Lester Patrick zde ale stále působil na funkci generálního managera. To se ale po válce změnilo stejně jako dobré výsledky Rangers. S válkou přišel propad na dno. Bylo to logické, protože drtivá většina hráčů odešla do války a díry v sestavě se těžko vyplňovali. Lester Patrick tedy po několika nevydařených sezonách rezignoval. Na jeho místo se tedy postavil dosavadní trenér Frank Boucher a začal budovat tým od uplných základů. A už v roce 1950 se s ním dostal do finále Stanley Cupu. Celkově se ale Rangers moc nedařilo a z týmů The Original Six patřili k těm horším, většinou se ani neprobojovali do play-off.
V šedesátých letech se tedy v Rangers protočilo mnoho hráčů. Úspěch to však stále nepřinášelo. I když si zde zahrál například jeden z prvních Evropanů v NHL Ulf Starner, dále Jacques Plante, Tom Horton, Doug Harvey nebo samotný Terry Sawchuk.
Až v roce 1972 se v New yorku hrálo finále Stanley Cupu. Rangers ale podlehli a na další Stanley Cup si museli ještě pěknou řádku let počkat. V té době zde hrávalo úderné duo Jean Retelle a Vic Hadfield. První zmiňovaný překonal rekord v počtu vstřelených gólů za Rangers, Hadfield byl zase prvním u Rangers vstřelil 50 gólů v sezóně. Poté do New yorku přišel Phil Esposito, ale ani on nepomohl Rangers a přišla doba úpadku. Proto se také v následujících deseti letech vystřídalo na jejich střídačce devět trenérů (!)
V roce 1989 ale převzal funkci generálního managera Neil Smith a vše se pomalu začalo ubírat na správnou cestu. Obrovský úspěch byl, když před sezonou 1991/1992 podepsal megastar Marka Messiera a také Adama Gravese, který později překonal rekord Hadfielda, když za sezonu vstřelil 52 branek. V této sezoně ovládli NHL. Poté přišel nepochopitelný výpadek ale v roce 1994 znovu vyhráli Prezident’s trophy a později mnohem cennější Stanley Cup. Za tento úspěch jistě vděčí vůdcovství Marka Messiera, který si přivedl bývalé spoluhráče z Edmontonu Lowa, Andersona, McTavisha, Gravesa. Dále zde byl legendární Mike Richter a Brian Leech a hvězdy jako Sergej Zubov a Alexej Kovaljov.
V roce 1996 se do New yorku stěhovala další megastar z bývalé dynastie Oilers. Byl jí sám Wayne Gratzky, když se stěhoval z krátké štace ze St. Luis. Také díky němu se Rangers dostali až do finále konference. Poté ale odešel Mark Messier a s ním i všechny úspěchy. Přišel sice Pat Lafontain ale co naplat. Po sezoně 1998/99 odešli i Lafontain s Gretzkym. A především Gretzkyho odchod do důchodu byl doprovázen velkými emocemi.
A přišli další nepromyšlené nákupy. Za obrovské sumy přišli Fleury, Kamenský, Schneider, Nedvěd, Dvořák. Ale ani tito hráči týmu nepomohli a o play-off se jim nemohlo ani zdát. K týmu přišel tedy Glen Sather, který zde vydržel až do teď. Ten zase nakoupil Marka Messiera, Rona Lowa, Erica Lindrose, Brňana Bernarda. Přesto se situace spíše zhoršovala a Rangers si vynutili přívlastek zoufale utrácejícího týmu. Snad v žádném týmu nebylo tolik drahých hvězd na sklonku kariéry jako zde.
Proto, když v roce 2004 přišel do New yorku skomírající Jágr nikdo se moc nedivil a všichni věděli, jak to zřejmě dopadne. V rozběhnuté sezoně sice už Jágr moc nepomohl, ale po výluce se tady vytvořila kolonie čechů jako kdysi v Pitsburghu a Rangers se začalo nezvykle dařit. Jágr omládl a vzpomněl si na svá mladá léta kolem dalších čechů Straky, Ručinského, Sýkory, Průchy, Malíka a Rozsívala. Jágr nakonec získal v sezoně 123 bodů a jen Thorton ho na konci sezony připravil o Art ross trophy a Rangers se znovu po devíti letech probojovali do play-off. Škoda jen, že v něm ihned skončili po debaklu 0-4 na zápasy s New Jersey.